V naší době již neexistuje žádná organizovaná protizednářská liga.

Velká většina profánních osob , které chtějí vstoupit do svobodného zednářství , tak činí z idealismu. Kandidáti doufají, že se v lóži setkají s lidmi, kteří mají stejný intelektuální způsob nahlížení, ale nesmýšlí nutně stejně jako oni sami. Doufají, že dosáhnou upřímnou výměnou názorů obohacení své osobnosti. Většina z nich zdůrazňuje, že hledá bratrské vztahy a lidské pochopení, které se z našeho mechanizovaného a robotizovaného světa stále více vytrácí. Mnozí si také přejí v mezích svých možností přispět k práci na sociálním pokroku.  

Nejčastěji je tomu tak, že jeden nebo několik zednářů se setkají ve svém okolí s člověkem, s vlastnostmi, požadovanými od budoucího zednáře. Prvním stádiem je opatrné sondování. Reaguje-li příznivě, navrhne se mu po několika rozhovorech, aby kandidoval a nabídne se mu ručitelství. Obvykle je zapotřebí dvou ručitelů. Jakmile je kandidatura oficiálně předložena, je prozkoumána mistry jmenovanými lóží. Souhlasí-li s jejím přijetím, provede se u zednářů, kteří kandidáta znají, průzkum, týkající se jeho povahy, morálky, názoru, jeho minulosti, ale také diskrétnosti a důvodů, které byly pohnutkou jeho žádosti.

Kandidát se potom sejde s několika členy lóže, kteří o něm podají zprávu. Jsou-li jeho odpovědi na položené otázky přijaty dílnou, hlasuje se a v kladném případě přistoupí k iniciaci. Jak vidno, průzkum je důkladný a nikdo nevstoupí do zednářské lóže snadno. Je normální, že tato iniciační společnost činí všechna potřebná opatření při získávání nových členů, aby bratrství v lóži nebylo ani v budoucnu narušeno.

Stává se, že zájemce o vstup do svobodného zednářství nezná žádného zednáře. Jak má jednat?

V první řadě se informovat o svobodném zednářství četbou několika seriozních děl. Potom si po vážném rozmyšlení vybrat obedienci, o níž si myslí, že nejlépe vyhovuje jeho představám. Nakonec poslat dopis na federaci, v němž vyjádří své přání a své motivy. Je nutno podotknout, že tento způsob je méně obvyklý, delší a obtížnější, že však každá kandidatura je zkoumána pečlivě a bez zaujatosti.

Podle tradice je základní podmínkou, aby byl čestný a svobodný (nezávislý).

Musí však také splnit několik dalších podmínek. Musí mu být 21 let, některé dílny vyžadují 25 let. Musí mít k dispozici určitý volný čas:

některá povolání jsou neslučitelná s pravidelnou účastí na pracích. Musí být dostatečně inteligentní, aby mohl sledovat práce a účastnit se jich: nejde o to mít spoustu diplomů, ale spíše potřebnou vnímavost a otevřenost. Musí mít dostatečné prostředky, aby mohl dostát finanční povinnosti v lóži, aniž by způsobil újmu své rodině.

Za normálních podmínek, tzn. má-li kandidát dva ručitele, je čekací lhůta obvykle rok i více. Je samozřejmé, že nezná-li kandidát žádného zednáře, je zpravidla tato lhůta ještě delší. Obedience musí napřed najít dílnu, která by kandidaturu přijala, a ta pak musí vybrat člen, kteří se postarají o rozhovory s kandidátem a případně se za něj zaručí.

Každý zednář může požádat s osobních důvodů, které nemusí odhalit. o vystoupení z aktivní činnosti ve svobodném zednářství.

Připomeňme, že za určitých přesných podmínek , může zednář vystoupit z jedné obedience a vstoupit do obedience jiné, souhlasí-li obě strany se způsobem přechodu. Zednář může rovněž být z morálních důvodů ze své lože vyloučen a nesmí být dále za zednáře pokládán ani se za něj považovat.